A ty se ptáš, co já (Vondráčková Helena)

C G 1. To už bude rok, cos mi z vlaku mával Dmi G A teď najednou, krůček přede mnou, C G Trochu vázne hlas, to se někdy stává, Dmi G Taky hned co říct, slova, jen nic víc. C Ami R: A ty se ptáš co já, jsem zdráva, jak se mám, Dmi G No žijem jak se dá, znáš to přece sám. C G 2. Táhlo tě to sem, další z řádky frází, Dmi G Ať v dáli měst jsi žil, vlastně jsi tu byl, C G Párkrát také psals, jak ti hodně scházím, Dmi G Brzy však já vím, smířil ses i s tím. C Ami R: A ty se ptáš co já, a jak mi mělo být, Dmi Ami Když ten co zůstat má, ráčil odejít. C Ami To člověk nechce vstát a jíst mu nechutná, Dmi G Den po dni tisíckrát, ptá se a co já. C G 3. Co o tom ty víš, jak rok zvolna míjí, Dmi G Jak se dlouží stín, svátky bez hostin, C Ami Co ty víš a znáš, jak se hořkost vpíjí, Dmi G Do čtyř holých zdí, když se připozdí. C G R: A ty se ptáš co já, jak jen se neusmát, Dmi G Je pozdě jak se zdá, tenkrát ses měl ptát. C Ami Jak rozumět ti mám, jak chápat slova tvá? Dmi G Snad taky byl jsi sám a ty se ptáš co já. C G 4. Už to bude rok. Tak tě tady vítám. Dmi G Vidět jsi mě chtěl a teď zas abys jel. C Ami Já tě nezvu dál, co když někdo spí tam. Dmi G Někdo. Co já vím? Možná i tvůj syn. Tak se měj R: A ty se ptáš co já, a ty se ptáš co já.