Čtyřlístejček (Vondráčková Helena)

Žnou, žnou, žnou ten čtyřlístejček v lískách. Možná taky se mu stýská. Jenže neumí to říct. Hajha husko bílá, co víš a znáš, jak málo je již vábím. Lístek neposílá. A ženci jdou a tráva padne k hrábím. Žnou, žnou, žnou ten čtyřlístejček v lískách. Možná taky se mu stýská. Jenže neumí to říct. Žnou, žnou, žnou ten čtyřlístejček v stráních, ten o našich milováních nepoví už slůvko víc. Hajha husko líná, teď můžeš spást jen otavěnku nízkou. On už zapomíná, co vůní měl ten jetel pod remízkou. Žnou, žnou, žnou ten čtyřlístejček v lískách. Možná taky se mu stýská. Jenže neumí to říct. Žnou, žnou, žnou ten čtyřlístejček v stráních. Ten o našich milováních nepoví už slůvko víc. Ani slůvko víc, ani slůvko víc.