Dávno se ptám, proč jsi sám (Vondráčková Helena)

Sváteční soumrak vzplál na Betlém skápnou střípky nebes V loni jsi přísahal - najdu si lásku touha zebe A dnes vidím tě v závějích stát tak jako jindy jen se psem tvým sníš v náručích stárnoucích zim a máš je rád Dávno se ptám proč jsi sám Tvou krásou Bůh svět prozářil dal ti víc než do vínku blízkým dává Už dávno se ptám proč jsi sám a hádám s kým bys šťastný byl Ten kdo líbá rty efébů ten nezůstává Dny povrchních přátelství krátí se klípky prázdnotou vinou Pouští města táhnou lvi stezkou úsměvů vstříc ti jdou jdeš jinou A dnes vidím tě v závějích stát vím že tě čeká jen pokoj tvůj když píšeš mi říkáš mu sluj a archiv ztrát Dávno se ptám proč jsi sám Tvou krásou Bůh svět prozářil dal ti víc než do vínku blízkým dává Už dávno se ptám proč jsi sám a hádám s kým bys šťastný byl Ten kdo líbá rty efébů ten nezůstává Už dávno se ptám proč jsi sám můj stíne a obrázku můj Už dávno se ptám proč jsi sám Strach z tvých slz mám Dávno se ptám proč jsi sám Tvou krásou Bůh svět prozářil dal ti víc než do vínku blízkým dává Už dávno se ptám proč jsi sám a hádám s kým bys šťastný byl Ten kdo líbá rty efébů ten nezůstává