Hudba (Vondráčková Helena)

On: I když s ní tváří v tvář Se nikdy neseznámím Ví že stejně jí mám Dávno rád Ona: A ať chceš nebo ne Ať sebevíc tě trápí V srdci stejně ji máš Jako já A můžeš být pán i kmán On: Kdo z nás je k ní povolán Ten tisíckrát zkouší začít Oba: Ať už znáte nás víc nebo míň Kolem ní všichni blázni jsou stejní My už nechceme být bez ní Má nás a my nemáme ji Jako za světlem krásným K ní zkoušíme jít Bez ustání Říkám to co cítím To co v nás je zvláštní Ty i já - já i ty My chceme znát Ona: Když není o co stát A nikde nemám stání Její tóny a déšť Poslouchám On: S ní zůstat napořád Už nic mi nezabrání A k ní dál na vlnách Odplouvám A fakt nevšímám si ztrát Ona: Zážitků mám na román A ne každý z nich byl krásný Oba: Ať už znáte nás víc nebo míň Kolem ní všichni blázni jsme stejní My už nechceme být bez ní Má nás a my nemám ji Jako k oáze v pouštích k ní zkoušíme jít Bez uznání Zpívám to co cítím To co v nás se vznáší Ty i já - já i ty My chceme znát Jestli má nás někdo rád Jestli máme chuť se prát Jestli dá nám sílu Stoupat vzhůru On: I když s ní tváří v tvář Vás nikdo neseznámí Ona: Nikdo nezavolá Oba: Jen ona má vás jako vy máte ji Třeba na světa kraj s ní pak můžeme jít Bez ustání Říkám to co cítím To co v nás je zvláštní My hledáme dál Má nás a my nemám ji Jako k oáze v pouštích k ní zkoušíme jít Bez uznání Zpívám to co cítím To co v nás se vznáší Ty i já - já i ty My chceme hrát Ona: Kdo ví ještě kolikrát On: I když zůstat jen s ní To není bez nesnází Ona: Nikdy nedej se zmást Oba: Hudba je v nás