Jsi můj pán (Vondráčková Helena)

Jak vzácný dar, mi byl dán. Dar přízně tvé, jsi můj pán. Co dám ti já, jen úzkost mám. Mě soudi smíš, jsi můj pán. Jen blízkost svou, mi dál přej. Prý nebyl ráj, já znám jej. V tvém náručí, se skví ten lán. Ty vládneš jím, jsi můj pán. Stůňu z tvých věčných odchodů, kam zas šels, kam a z jakých důvodů? Odpusť mým hrozným představám, při kterých i dýchat přestávám. Pokaždé, když se mi vracíš, procitám, jsem v bezpečí. Pochybnost i stesky jsou ty tam, oči tvé mě přesvědčí. Mým dnům, jak jdou, jsi dal řád. Čím jsem ti já, chci dál znát. Mnou nespoután, mnou milován. Buď vůle tvá, jsi můj pán