Kruhy na vodě (Vondráčková Helena)

Házím hruškou planou. Sotva kdo to ví, že je tak trpká, až ústa trnou. Vím, že kluci zvolaj: Jak to může říct? I já měl jednou kapsu jich plnou. Kdo poradil vedru síní tenhle dnešní sraz, ten zaslouží. Zeměkoule sluchem puká jako z gumy míč, když si s ním už nehrál, někdo kdo si měl hrát. Házím žabku malou z lávky pod bezem. Klouže a plachtí a skočí pětkrát. Kámen ke dnu klesá, skončí pod jezem. Hodím si znovu jako ty tenkrát. Kruhy holou rukou chytám, nechtějí se vzdát, unikají. Doma na ně čeká nesvá sojka cvičená. Ať si lépe bydlí s kruhy místo židlí. Příjdeš, všecko zkazíš. Obyčejný kruh, co po vodě pluje, stane se čtvercem. Házíš kámen z jezu, proráží si vzduch a stane se ihned čtverhraným terčem. Zbylé kruhy rukou chytám, nechtějí se dát, unikají. Doma na ně čeká moje sojka cvičená. V pokoji mém bydlí s kruhy místo židlí.