Maková kráska (Vondráčková Helena)

Průvan koutů, šátek sráží krásce makové, hrníček z míšně, odráží léta loutku křehkou. Stál tu stráží, stále vážný, seržant cínový. Cínovou tornu z cínové války, přej mu lehkou. Ustoupí sám z polích vzdálených, padá v půli cesty, sražen zlou ranou sečnou. Příbor zrádný, vítěz klání stolků prostřených nabízí vážně panence z máku lásku věčnou. Průvan koutů, šátek sráží krásce makové, výloha září, v obrazech váží loutku křehkou. Stál tu stráží, stále vážný, seržant cínový. Cínovou hůlku z cínové války, přej mu lehkou. Starý pán rád příbor odnáší, v tašce zlobí, hřímá, nezahrál roli vděčnou. Z cínu rámě dámě zkouší voják cínový. Nabízí vážně panence z máku lásku věčnou. Starý pán rád příbor odnáší, v tašce zlobí, hřímá, nezahrál roli vděčnou. Z cínu dámě rámě zkouší voják cínový. Nabízí vážně panence z máku lásku věčnou, nabízí vážně panence z máku lásku věčnou, lásku věčnou, lásku věčnou, lásku, lásku, lásku...