Nejštědřejší den (Vondráčková Helena)

Hle váš malý princ už usnul, už ztich, teď táto hleď, abys úkol stih. Strom jak ze snů má tu stát s cinkotem od cingrlat. Přijde ten nejštědřejší den, krajky vlípne mráz do oken, pak rozžhnou se světla v mých očích i tvých, všem blízkým jsme blíž vždycky o Vánocích. Je čas, kdy každý se o své sny dělí, kdy chystá se betlém, chvoj a jmelí, tajnou poštou svůj dárek zašli, snad jej pan poštmistr převáže mašlí. Přijde ten nejštědřejší den, krajky vlípne mráz do oken, pak rozžhnou se světla v mých očích i tvých, všem blízkým jsme blíž vždycky o Vánocích. Přijde den, Štědrý den. Tichá zář co jiskří, ta zář je blízká, už princům i kněžnám v očích se blýská. Děti, co lhát nedovedou, jak v snách jdou za ní i za koledou. Přijde ten nejštědřejší den, krajky vlípne mráz do oken, pak rozžhnou se světla v mých očích i tvých, všem blízkým jsme blíž vždycky o Vánocích. Přijde ten nejštědřejší den, krajky vlípne mráz do oken, pak rozžhnou se světla v mých očích i tvých, všem blízkým jsme blíž vždycky o Vánocích. /Přijde ten/ Štědrý den, /nejštědřejší den/ Štědrý den, krajky vlípne mráz do oken, pak rozžhnou se světla v mých očích i tvých, všem blízkým jsme blíž vždycky o Vánocích. /Přijde ten/ Tichá noc, /nejštědřejší den,/ svatá noc. /krajky vlípne mráz do oken,/ /pak rozžhnou se světla v mých očích i v tvých/ /a než řeknem švec, bude po Vánocích./