Prší (Vondráčková Helena)

Prší, nebe má žal. Krůpěj smáčí, krůpěj a prší. Prší, obloha lká. Krůpěj smáčí, krůpěj a zabrečí, jak někdo, kohos ponížil. Zabrečí, jak brečí lidé. Najednou tě mrzí, že si ublížil. Najednou jsme zase lidé. Prší, člověk má žal. Sténáš, krůpěj, slzy na polštář, slza, slaný lhář, a prší. Prší.