Sto let máj (Vondráčková Helena)

Znám kraj, který voní suchou slámou, tam se v každém jeho ledy zlámou, znám kraj co voní a kde milenci maj, sto let máj. Cesta se tam jako hádě kroutí až k té malé úzké brance v proutí, mám za ní něco a to před lidmi taj, mám tam ráj. Mám tam ráj, strom a studnu a jen ty o tom víš, zblednu já nebo zrudnu, až se tam objevíš. Znám kraj, který voní suchou slámou, tam ti budu víc než pouhou známou, znám kraj co voní a kde milenci maj, sto let máj. Znám kraj, co voní a kde milenci maj, sto let máj.