Valerie 78 (Vondráčková Helena)

Nosí ve dvou náušnicích týden zázraků. Mívá strach, tak spěchá a nahá jde spát do svých bílích povlaků. Nosí ve dvou náušnicích krůpěj z rubínů. Je v nich moc a velká, umějí tkát vřetýnka snů všech odstínů. Cítí na svých náušnicích žádost všech zlodějů. Kůže z léta, bílá pásma má vzdát. Dívká spící neodkvétá, smí se krásně bát. Sedmý div ji leká, tak zlodějův hmat, předejde tím, že půjde spát. Nosí ve dvou náušnicích krůpěj krvavou. Spí a bdí, je loutkou a malý svět má v duhové kouli pod hlavou. Nosí ve dvou náušnicích průvod pouťový. Každá tvář je z šarád a nemá k nim kód. Tím o těch tváří málo ví. Cítí na svých náušnicích žádost všech zlodějů. Kůže z léta, bílá pásma má vzdát. Dívká spící neodkvétá, má se krásně bát. Sedmý div ji leká, tak zlodějův hmat, předejde tím, že půjde spát. Sedmý div ji leká, tak zlodějův hmat, předejde tím, že půjde spát. Sedmý div ji leká, tak zlodějův hmat, předejde tím, že půjde spát.