Večírek (Vondráčková Helena)

Možná, že tě po ránu vzkřísím, křiku zbaví čas. Co ti schází? Říkám: Žij si. Zloba půlí nás. Přes zeď tenkou rámus sousedi zaslechnou. Zvíří fámu, klep, hned je ortel nade mnou. Zveš si dámy, pány, které láká rozptýlení, šum. Zase být tvoje stráž, tvoje skrýš, potíže máš s obří číší. Dáváš lidem na vědomí, že ti patří celý dům. Boty zout, sundat plášť, v pantoflích, punčochách, pojďte dál, ženy zvlášť. Uniká mi, o čem klábosí, co se nemá, co se nenosí. Vínem se názory tříští, zábava s jásotem prýští, vínem se názory tříští. Možná, že se zítra i zhroutíš, nestačí tvůj plat. Hlučná, jako z pouti hudba musí hrát. Přes zeď tenkou rámus sousedi zaslechnou, vím. Zvíří fámu, zas je ortel nade mnou. V klidné záři lampionů tvář se mírně pozmění. V barevných konfetách večer skrýt, noc je splétá, všechno splývá. Po sté v roli hostitelů vlídných strávím hemžení. V tanečních kreacích, v kouři spát na matracích mi zbývá. Zábava s jásotem prýští, záplava, boj o den příští, zábava s jásotem prýští, záplava, boj o den příští, vínem se názory tříští, zábava s jásotem prýští, zábava s jásotem prýští, záplava, boj o den příští, vínem se názory tříští, zábava s jásotem prýští, zábava s jásotem prýští, záplava, boj o den příští