Vernisáž (Vondráčková Helena)

My setkali se toho dne na vernisáži náhodné, tys nebyl sám, přišli jste ve dvou. Však portrét můj jsi zpytoval a zřejmě v duchu litoval, žes nebyl sám, přišli jste ve dvou. I já ti řekla pohledem - s tím sotva něco provedem', když nejsi sám, když jste tu ve dvou. A kolem kresby obrazy a který z nich kdy zobrazí tebe se mnou, dvojportrét náš ? Ó vernisáž je vernisáž, zde krajina, tam zátiší a ty se náhle blízko zdáš a já se zdám ti nejbližší. Ó vernisáž je vernisáž, tam hosti jsou vždy vážení, jen míň se dívat na ně máš a víc si všímat umění. K té vernisáži před časem jen jednu výtku měla jsem, žes nebyl sám, že jste ve dvou. My nevnímali katalog a mlčka vedli dialog, proč nejsi sám, proč jste ve dvou. Už nečekám dnes odpověď, to dávno prošlo a co teď? Jsi třeba sám, už nejste ve dvou. Jen obrazy z té výstavy se v paměti mi vybaví, ale tvou tvář zapomínám. Ó vernisáž je vernisáž, jen mistr plátna rozvěsí a sláva, máš tu vernisáž, směs názorů a impresí. Ó vernisáž je vernisáž, tam hosti jsou vždy vážení, jen slečny méně vnímat máš a víc si všímat umění. Tys nebyl sám přišli jste ve dvou. Tys nebyl sám přišli jste ve dvou. Tys nebyl sám přišli jste ve dvou. Jen obrazy z té výstavy se v paměti mi vybaví, ale tvou tvář zapomínám. Ó vernisáž je vernisáž, jen mistr plátna rozvěsí a sláva, máš tu vernisáž, směs názorů a impresí. Ó vernisáž je vernisáž, tam hosté jsou vždy vážení, jen slečny vnímat méně máš a víc si všímat umění. Ó vernisáž je vernisáž, jen mistr plátna rozvěsí a sláva, máš tu vernisáž, směs názorů a impresí. Ó vernisáž je vernisáž, tam hosté jsou vždy vážení