Zem se koulí (Vondráčková Helena)

Zem se koulí, žene ji proud, zeměkoulí, tou se dá hnout. Zem se koulí, zem se koulí, jde o to, kam? Kam budeš chtít, kde mír je a klid, kde může se žít, no právě tam. Zem se koulí do nových rán, má sta boulí, má mnoho ran. Zem se koulí, zem se koulí, kam, co se ptáš? Jistě, že vpřed, no vem na to jed, svět zkrátka je svět i můj i váš. Chválím svůj poledník, svůj lán, že obrůstá jej tráva a lidem chléb že dává a naplní jim džbán. Chválím ten poledník, co znám, že v zemi má i k stáru dost pokladů, dost žáru a odevzdá je nám. Zem se koulí, najdi k ní klíč, dál se koulí jako ten míč. Zem se koulí, zem se koulí, letí jak šíp, v dur nebo v mol, tam bol, tady bol a byl by to gól ji řídit líp. Chválím svůj poledník, svůj lán, že obrůstá jej tráva a lidem chléb že dává a naplní jim džbán. Chválím Zem se koulí, žene ji proud, zeměkoulí můžeme hnout. Zem se koulí, zem se koulí, kam, to už vím. Kam budem chtít, kde mír je a klid, kde můžeme žít a zpívat s ní. Chválím Chválím ten poledník, co znám, že v zemi má i k stáru dost pokladů, dost žáru a odevzdá je nám. Zem se koulí.