Řeka v plamenech (Kalousek Jan)

Čekám na tu šanci, myslel jsem, že ji na dosah mám. Chytám bernou minci, doufal jsem, že nebudu sám. V domě plném stínů padlý anděl ruku mi dal. Vědma křišťál svírá, říká: Vidím v tobě žít Řeku a oheň. Přísahám, půl života dám za čas, který chytil proud. Musím dál dokud hrana mi zvoní a moře sílu propůjčí. Neon svítí a ruce mi vadnou jak modrá orchidej. Čím dál víc se ohlížím, vidím že se musím prát. Jako řeka a oheň, jako padlý sníh. Jako řeka a oheň, slzy v očích tvých. Časem proplouvám jako bludná loď větrem hnaná samotou. Všechno, co mě hojí, odháním a vleču s sebou ten svůj kříž. Příboj duní temnou prázdnou tmou a ze spánku mě probouzí.