Vodník (Tři sestry)

1. Sedím si u rybníka, brzy bude den večírek odumřel a já tu zůstal sám koukám se na hladinu, myslim na buben a náhle z vln přichází ke mně hastrman naráz tu stál a v ruce držel džbán nalil jsem mu střik a řekl že je zván ke mně si sed, byl mokrej jako myš natáh ruku s blánama, řek já jsem hastrman. R: Nad ránem s hastrmanem na molu se ptám, co mě ještě osvěží a na co čekat mám, zelenou kůži na buben si projistotu dám a jednou příjdu bubnovat k vám. 2. Když jsem si postěžoval na blbej svět kolem vodník řek jen panáčku, teda pravdu maj taky už mi leze krkem hrát si s mlýnskym kolem a hučet do rusalek, jestli mi snad daj. Já jsem to vzdal a až dopiju střik vylezu si na sluníčko, života jsem syt a z kůže mý si potáhněte buben s každym dalšim úderem bude slyšet můj křik. R: Nad ránem s hastrmanem...