Hanibal (Arakain)

Pusť mě dál lásko má nevydržím až do setmění vždyť ten tvůj nehlídá jen se neboj odhalení Nevnímá netuší že se kradu k tobě domů nikdo nás neruší vypustil jsem armádu slonů To co je na očích jako když není To co je největší a to mi věř Já jsem Hanibal Kdysi jsem neuspěl když jsem zkusil vyplenit Řím Přiznávám teď bych chtěl k tobě vejít poznat tvůj klín Okouzlen pokouším svoje štěstí to už tušíš Každej den nalíčím stovky pastí na tvojí duši To co je na očích... Útočím nemožný nevzdávám pochopíš co je můj autogram Útočím nemožný nevzdávám do citů vypálím monogram Hřebeny hor dokázat přejít využít chvil momentu překvapení V andělskej chór vzdechy se změní když tenhle cíl dojde svý neplnění