Nech mě jít (Horňák Pavel )

Seděla s ním v koutě, uplakaná, něco jí tam říkal, co se jen dvou týká Přestože já jindy, soukromí ctím, v tom tichu k své smůle, zaslech jsem pár slůvek R: Nech mě jít a vzdej to, když ted už víš jakej jsem, sliby zpátky si vem Tak nech mě jít a chápej, že z nás dvou jak se zdá, špatnější to jsem já Nech mě jít a vzdej to, jak ti říct jinak mám, že je láska ta tam Tak nech mě jít, a chápej, nemám sílu ti lhát, prostě mám pravdu rád Měli se dřív rádi,bylo to znát, slyšel jsem svůj povzdych,snad ještě není pozdě, chtěl jsem je jít smířit,pak jsem to vzdal, znovu jí k mé smůle,řekl těch pár slůvek R: Tak nech mě jít a chápej, že z nás dvou jak se zdá, špatnější to jsem já Nech mě jít a vzdej to, jak ti říct jinak mám, že je láska ta tam Tak nech mě jít , a chápej, nemám sílu ti lhát, prostě mám pravdu rád R: Tak nech mě jít a chápej, že z nás dvou jak se zdá, špatnější to jsem já...