Když se sejdou lidé (Hradišťan)

Když se sejdou mračna, svět se černá v jejich stínu, Když se sejdou vlci, cení zuby, mají vlčí hlad, Když se sejdou ryby, tak tiše plují nad hlubinu, Když se sejdou lidé, kéž naladí a začnou hrát. Někdy se nám noty pletou v otazníky. Podobné jak berle, jakou nosí svatý Mikuláš. V labyrintu světa zůstáváme almužníky. Umět prosit vítr, když toužíš plout a plachty máš.