Studánka (Hradišťan)

Když podzim stromům větve sklání a při klekání obzor kleká. Těch cvrčků na svažité stráni. Ach Bože, jen je nepolekat Tam kde jsem kdysi přeběh loučku teď zvolna míjím Boží muka. Poutnickou holí potichoučku těm cvrčkům lichý rytmus ťukám Košili svléknu propocenou a vánek pohladí mne za to, zastudí hlína do kolenou a slunce listím sype zlato. Nemáme poklad v Boží bance, nic víc jsme v světě nestačili než projít cestu ke studánce a zažít jednu krásnou chvíli Říkali jsme jí Radostná. Poskočí si, když dolů plyne. Ta studánka už věky zná Zpívat, jak cvrček v křemelině. Tak před ní klečím na kolenou, snad opustím ji nezkalenou. Je z čisté vody čistá píseň, ve které nebe zrcadlí se. Když podzim stromům větve sklání a při klekání obzor kleká. Těch cvrčků na svažité stráni. Ach Bože, jen je nepolekat Nemáme poklad v Boží bance. Nic víc jsme v světě nestačili, než projít cestu ke studánce a zažít jednu krásnou chvíli.