Já se touhle cestou dám (Matuška Waldemar)

Sedím si v sedle jak na trůnu a mířím k Jimovu saloonu, koumám si koumám o štěstí a najednou je tu rozcestí. Tři cesty každá je jinačí dvě v mechu třetí v bodláčí dvě rovný třetí sem a tam a co myslíte že já udělám. Já, já, já, já, já, já, já se zrovna touhle cestou dám, Bůh ví proč a jen Bůh ví kam. (Sám Bůh to ví). Jedu a myslím na Jima co pro mě v šenku asi má, myslím na toho prevíta, čímpak mě asi přivítá. Jedu a vím, že už za chvilku uvážu unavenou kobylku, a že za tuhle cestu plnou kamení sám Hospodin mě odmění. Já, já, já, já, já, já, já se zrovna touhle cestou dám, Bůh ví proč a jen Bůh ví kam. Jedu a rvu se o křoví a v duchu si říkám přísloví, že k ráji cesta ta i ta jde kamením a je trnitá. Já kašlu na cesty z betonu, ty nevedou k Jimovu saloonu, aťsi si mám v kůži třeba deset děr, hlavně že držím ten správnej směr. /: Já, já, já, já, já, já, já se prostě vždycky musím dát vlastní cestou kterou cválám rád. :/