Když jsem sám (Matuška Waldemar)

Jsem sám, jsem, sám, docela rád jsem sám. Jen já, jen já, den zavřel už krám a šel spát. Z dálky zvon sem zní a déšť náš dům vlídně zkrápí, mír vešel už do ptačích hnízd, sám sobě o tom co mě trápí zkouším číst. Jsem sám, jsem sám, je jenom tma a já. Jen já, jen já a na okno déšť slyším hrát. Zpívám s ním a vím, že úděl skály je čnít, zvonu znít a úděl zrna, že je zrát, oceánu dávat déšť, jen já musím znít a zrát i vlídnou vláhou se stát. Á, á-a-a-a-a-á, á-a-a-a-a-á...