Kráčím si chůzí loudavou (Matuška Waldemar)

Na šerpě bláto, kord rezavý bandalír v cárech mám. Kde jsem se toulal, kdo dneska ví, vždyť já, nevím sám. Máma mi hlídá dvůr plný včel pár let už jsem ji neviděl Mám kapsu prázdnou, tornu i pás jen pár tvrdých skýv a jsem rád, že jsem vůbec živ. Kráčím si chůzí loudavou kolem hájů a černobílých stád. Čížek mi zpívá nad hlavou právě tu, co jsem vždycky míval rád. /: Lal-la, lal-la, la-la-la-lá, la-la-la, lal-la, lal-la, lá. Lal-la, lal-la, la-la-la-lá, la-la-la, lal-la, lal-la, lá. :/ V prachu a hlíně škorně jsem zul, svrasklé jak tváře vdov. V čapce mám díru, límce jen půl a plášť, škoda slov. Co vlastně jářku z té dálky mám, snad jenom v kůži sem-tam šrám. Dávno mě trápí žízeň a hlad, tak ať, vem to ďas, doma já všecko snáším snáz. Kráčím si chůzí loudavou kolem hájů a černobílých stád. Čížek mi zpívá nad hlavou právě tu, co jsem vždycky míval rád. /: Lal-la, lal-la, la-la-la-lá, la-la-la, lal-la, lal-la, lá. Lal-la, lal-la, la-la-la-lá, la-la-la, lal-la, lal-la, lá. :/