Mým domovem ztichlá je putyka (Matuška Waldemar)

recitativ: Ami Dmi Příteli melancholiku, druhu mé duše tulácké. E Ami E Pod kterým nebem zhasnou as, životy naše žebrácké. Ami Dmi Ve zlatém víně ztopíme tyranský rozmar paměti. Ami Dmi Ami E A Zpívat budem, zapomenem na lásku, smrt i prokletí. A Amaj7 Hmi Mým domovem ztichlá je putyka, E7 Adim A mým štěstím je sklenice plná. D A E Mou láskou kdys bývala gotika, E7 A E7 teď smetla ji baroka vlna. Když za nocí potácím se ulicí a nahlížím do oken spáčů. Jen vlastní stín mě provází E7 A a sám nad sebou pláču. Když v rezavém zámku klíč zachrastí, dům zeje jak morová rána. Mé štěstí se změnilo v neštěstí, E7 A E7 já zůstal jsem sám a ty jsi sama. A proto mi ta tichá putyka, dál musí domovem býti. Než zároveň s ní v noci dobliká E7 A i kahan mého žití. E7 A Když za nocí ............a sám nad sebou plááááááááááčuuuuuuu.