Niagara (Matuška Waldemar)

Na břehu Niagary, stojí tulák starý, na svou první lásku vzpomíná. Jak tam stáli spolu, dívali se dolů, až jim půlnoc spadla do klína. Teskně hučí Niagara, teskně hučí do noci, komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci, komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci. Střemhlav do propasti padá proud, na něm vidím tebe děvče plout, škoda že ten přelud krásný nelze obejmout, škoda že ten přelud krásný nelze obejmout. Osud tvrdou pěstí, zničil lidské štěstí, i ten nejkrásnější jara květ i ten kvítek jara vzala Niagára ta jej nenavrátí nikdy zpět. Teskně hučí Niagara, teskně hučí do noci... Střemhlav do propasti padá proud...