Slýchám harmoniku hrát (Matuška Waldemar)

Slýchám někdy harmoniku hrát když se kolem zvolna stmívá naslouchám jí rád. Vždycky mívám v duši zvláštní napětí když se teskná řádka tónů šerem rozletí. Je to jak návrat do dětství, které je dávno to tam snad ten smutný hráč vydal svědectví o něm notám, notám. Slýchám někdy harmoniku hrát, kdosi v dálce na ní hrává a duši hladí tou hrou blízkou a známou blízkou a známou, když v tónech jež se lámou odplývá tmou, odplývá tmou. Je to jak návrat do dětství... Slýchám někdy harmoniku hrát...