Už se budí den (Matuška Waldemar)

Už se budí den a zvolna svítá, vlak, co jezdí v pět, už v dálce houká. Silueta města ve tmě skrytá kvete žlutě světly, jako jarní louka. Už se budí den a slunce vstává, rádio si brouká módní hit, v kuchyni už voní bílá káva, tak dej mi pusu a já už musím jít. Tak už se po mně přestaň vinout jako břečťanovej keř, budí zvoní a já musím vstáát. Po šichtě se k tobě vrátím, to mi holka věř, vrátím se a budu tě mít rád. Tak přestaň ronit, zabal ten svůj namlouvavej hlas, i když ve mně je kus neřáda, já prostě ať se děje, co se děje, musím přijít včas, jináč mi štajgr vynadá.