Jako dým (Csáková Ilona)

Slábnu jak tón á, dlouho doznívá než ho ticho odměří Ze všech barev duhy zbývá šedivá ze všech světel přišeří Dál paměť přesýpám jak písek v hodinách dál střídám čísla pro malý dál kolem obcházím a marně hledám práh dál spolu věty splývají aaou Jsem jak dým co z plamenů se narodí nese zvláštní znamení potom v ulicích kam nikdo nechodí na fasádách z kamení Dál z láhve do láhve své víno přelívám dál nechávám se větrem nést dál myšlenku a tvář si zakrývám Zámky z písku zbouraný a touha kdo ho vzývá zháším světlo vrátím klíč a účet zaplatím ze všech přání poslední mi pořád ještě zbývá žárem celá spálená chci stoupat jako dým Teď s ním se vznést teď smím stoupat jak dým Přání poslední pořád ještě zbývá stoupat jako dým