Markétce (Klus Tomáš)

Ami Kolik nás takových bylo, co zbloudilo cestou za modrými květy Dmi E Ami nás přátelé odsoudili a hnali před popravčí čety Ami Kolikrát vpila mě země a já zbaven smyslů ryl dlaněmi hlínu Dmi E Ami já nikdy odvahu neměl bych přiznal svou vinu ref.: C G C Kolikrát Markétko mával jsem Tobě Edim Dmi to ty jsi odteďka má poslední oběť G C G Ami to s Tebou se milují andělé v kráterech měsíce Dmi a zůstanou v Tvém těle E jak tóny neznělé Ami při nástupu stoupám si na špičky snad z malichernosti Dmi E Ami čas žere hodinám ručičky a vyplivuje kosti Ami rány si foukám dýmem z cigaret a v pokoji pro hosty Dmi E Ami otevřu soukromý lazaret své Sebelítosti C G C kolikrát Markétko hrával jsem Tobě Edim Dmi to ty jsi odteďka má poslední oběť G C G Ami to s Tebou se milují andělé v kráterech měsíce Dmi a zůstanou v Tvém těle E jak bytosti oněmělé Ami za ruce s šedohlavci tlačím svět k úmoru Dmi E Ami a není větší lež než pravda o nás dvou Ami snažím se obelstít lásku - potvoru Dmi E Ami aby mě nechala vznést se za tebou C G C kolikrát Markétko psával jsem Tobě Edim Dmi tolikrát Markétko čekal jsem na odpověď G C G Ami Ty se však miluješ s anděly v kráterech měsíce Dmi a tam mé tóny nedozněly E a já zůstal necelý Ami kolik nás takových zbylo, co zbloudilo cestou za modrými květy Dmi Ami jimž pod gilotinou se zalíbilo