Ukolébavka (Kryštof)

Lajlalajlaj... Z květináčů zase rostou mraky, z nebe stromy a lidi asi taky a slunce své stáří skrývá pod polštáři a zívá. Jenom zívá. Lajlalajlaj... Pod postelí troubí rychlovlaky, ve štamprli lógry a srdce vraky. A měsíc se srpí, když tančí mezi chrpy a stmívá. Všem nám stmívá. Pod víčky mít spánek, svět snů a čistých stránek, být lehký jak vánek a všechno zlé nechat za sebou, být chvíli tam kde věci nezebou. Lajlalajlaj... Bílé vrány došly, zbyly straky. Davidové chystají si praky a vítr se tulí potají k levandulím a kývá. Jen světem kývá. Lajlalajlaj... Čím dál více vlčí vlčí máky. Všechny saky sbalili své paky a hvězdy se plavou ve tmách naší hlavou a stmívá. Jen usnout zbývá. Pod víčky mít spánek, svět snů a čistých stránek, být lehký jak vánek a všechno zlé nechat za sebou, být chvíli tam kde věci nezebou. Pod víčky mít spánek, svět snů a čistých stránek, být lehký jak vánek a všechno zlé nechat za sebou, být chvíli tam kde věci nezebou. Pod víčky mít spánek, svět snů a čistých stránek, být lehký jak vánek a všechno zlé nechat za sebou, být chvíli tam kde věci nezebou Pod víčky mít spánek, svět snů a čistých stránek, být lehký jak vánek a všechno zlé nechat za sebou, být chvíli tam kde věci nezebou. Lajlalajlaj...