Slova (Mišík Vladimír)

E7 A7 E7 A7 Řek jsem si tuhle: Dáš si práci a napíšeš pár velkejch slov, H7 A7 E7 A7 H7 Dřív než tě bafnou funebráci a vodlifrujou na krchov. Prolez jsem všecky knižní sklady, pár slov si vopsal, pár jich škrt, Až zbyly tři bez větší vady a to jsou život, láska, smrt. A H A H Příšernej smutek na mě z těch slov doleh, poněvadž až je pochopím, A H A H Jak zbloudilej krtek, někde v dolech, pak se v tý hloubce utopím. Nebo jak lačná moucha v Mléčné dráze, nebo jak boxer v provazech, Nebo jak saze v noční Praze, nebo jak básník v obrazech. mezihra + sólo Příšernej smutek na mě z těch slov doleh, poněvadž až je pochopím, Jak zbloudilej krtek, někde v dolech, pak se v tý hloubce utopím. Tak jsem poslouchal, co se říká a snažil jsem se nepropást, Ty slova, kterejch se to týká a to jsou žrádlo, ženský, chlast.