Babylónská věž (Radůza)

Jiným jazykem začala jsem mluvit i když slova jsou stejná, jako dosud jazykem částic začala jsem půlit zrcadlení světa osu A já Tě prosím, nech mě běžet jestli jsem jediná z Babylónské věže kdo tímhle jazykem vládne nauč mě to skrývat, ať nejsem první, kdo dolů spadne Je v prostoru prostor v něm je náš vesmír v něm planeta Země na ní člověk v člověku srdce a v srdci Bůh v Bohu je prostor v něm je náš vesmír v něm planeta Země na ní člověk v člověku srdce a v srdci Bůh Začala jsem mluvit jinou řečí jazykem mého těla buněk hmota mi připadá křehčí moře chýlí se k luně Prosím Tě naznač mi význam jediného slova z ochozu Babylónské věže Tě volám už není čas, trubači troubí z nejvyššího bodu světa Tě volám de profundis, z hloubi Je v prostoru prostor v něm je náš vesmír v něm planeta Země na ní člověk v člověku srdce a v srdci Bůh v Bohu je prostor v něm je náš vesmír v něm planeta Země na ní člověk v člověku srdce a v srdci bůh Jiné jazyky začala jsem slyšet jazyky atomů a prvoků ducha strach hlodá vnitřnosti v mém břiše a ústa jsou hrůzou suchá Jenže ještě něco je za tím už vidím rýsovat se obrysy než se zhmotní, v mlze je ztratím jedinou buňkou mého těla nech mě ještě tady, Ty který dobrý jsi Je v prostoru prostor v něm je náš vesmír v něm planeta Země na ní člověk v člověku srdce a v srdci Bůh v Bohu je prostor v něm je náš vesmír v něm planeta Země na ní člověk v člověku srdce a v srdci Bůh A v Bohu je prostor v něm je náš vesmír v něm planeta Země na ní člověk v člověku srdce a v srdci bůh A v Bohu je prostor v něm je náš vesmír v něm planeta Země na ní člověk v člověku srdce a v srdci Bůh A v Bohu je prostor v něm je náš vesmír v něm planeta Země na ní člověk v člověku srdce a v srdci Bůh V člověku srdce v něm je náš vesmír v člověku srdce V něm planeta Země v člověku srdce na ní člověk v člověku srdce a v srdci bůh