Jeannine (Radůza)

Ten práh dubový jsem přešel když holub na tvé střeše pírko upustil pírko prachového peří dotklo se tvých kadeří a přistálo ti u pusy Dýchlas, pírko vzlétlo k nebi tam kde jsem s tebou nebyl a bez tebe nechci být možná, kdybych tenkrát věděl kam lidská touha vede nechtěl bych ani žít Jeannine, Jeannine, Jeannine žárlím, žárlím, žárlím.... Ten práh dubový už zteřel stejně jako dveře do komůrky tvé možná vzal ho stejný plamen jenž oděv sňal z tvých ramen když se k nebi zved Jeannine... Plamen, který zved se k nebi až tam, kde Bůh sedí a kde s ním svatí dlí k nebi, ku andělským chórům kde budeme spolu a kde nám bude líp Jeannine... Jeannine, dis-moi que tu m'aimes l'amour c'est une chaîne quand je t'attends Jeannine, je t'attends je t'attends