Miguelito (Radůza)

S nádechem každým zabolí to sténám jak jabloň v květu pod pilou ach, řekni mi můj, Miguelito co skryla noc pod černou mantilou? Proč zem je rudá před otcovým prahem co viděl dnešní noci luny svit jsi ještě mým mužem, či mých bratří vrahem a na čí stranu se mám teď postavit Mi hermanos cantan (moji bratři zpívají) až z hlubin země slyším jejich zpěv mi hermanos cantan je mi bližší jejich nebo tvoje krev, Miguelito U okna sedím, v klíně mám šití pod přadeny nití ukryla jsem nůž ach, Miguelito, přetnu jím tvé žití ještě se bojím, ale jsem rozhodnuta už Mi hermanos cantan… S nádechem každým zabolí to sténám jak jabloň v květu pod pilou zabila jsem tě, Miguelito kéž i mě zem přikryje černou mantilou Mi hermanos cantan…