Střípky vitráží (Radůza)

Drobnými střípky vitráží proplouvá poslední z loděk která když na cestu vyráží neví, že v jediném bodě sejde se každá z úběžnic pomine touha tužebnic už běž, už běž už běž už běž už nicnenáleží tobě ani ty lodě Obejme loďku pieta Maria vychýlí své rámě ne,tady není, prý je tam až bude čas, zavolá mě propluje mojí sítnicí zaplaší mraky stínící najdu cíl, najdu cíl, najdu cíl odevždy zná mě má mě Maria rámě vychýlí a přesáhne světlem svým niku sloupy vytrysknou ve chvíli něžnosti života vzniku a ruce sepnou se do klenby jako bys všude kolem byl jako bys seděl za mým stolem zlatavou nitku zanechal mi tu Drobnými střípky vitráží poslední z miliard loděk na cestu k přístavu vyráží pro dobro, pro lásku, pro vděk na skalách rozsvítí maják ať ví, kudy a jak mám já, mám já, mám já, mám já, mám já k tobě v sobě