Lita z Ohenu (Poutníci)

G D G 1. Drahá Lito, já po tobě toužím C D a za všechno chci se jenom omluvit, G odplouvám lodí k válečnému cíli D G a nestačím se už s tebou rozloučit. G D G R: Věřím, že Lita bude mojí ženou, C D věřím, že jednou ji láska zavolá, G věřím, že bude to za krátkou chvíli, D G věřím, že Lita pak bude jenom má. 2. Ten, kdo byl v boji, sám na sobě pozná, co je to strach, i já to dobře vím, v zákopu našel jsem rozkvetlou růži a s ní si navečer tiše vyprávím. R: 3. Ležím tu sám, celý zbrocený krví, u sebe mám ten zvadlý růže květ, ten květ je rudý, tak jako tvoje rety, tebe mám rád, ale nenávidím svět. R: