A chce se žít! (Mňága & Žďorp)

Měl takový strach ze života, že celý život z bytu nevycházel. V práci pracoval a mlčel a tak ani nikdy nikomu nescházel. Cestou ze zaměstnání nakoupil tašku jídla. Večery trávil potmě u okna v panelákovém domě. A díval se ven na chodící postavy a postavičky. Poslouchal zvuky výtahu. A přesně v deset vždycky sfoukl svíčky. A v noci snil o životě, po kterém ve skutečnosti tak toužil. A všechno, co za něco stálo, jenom sám ve snu a v noci prožil. Tisíce příběhů, které měly nahradit ten jediný skutečný. Ale život nelze utajit, nacpat do skříně pod oblečení, nebo v umyvadle utopit. Ref: Když se večer smráká a do duše se vkrádá zmatek a neklid a stesk. A když srdce za žebrovím náhle nemá dosti místa a zdá se, že už podivnějšího světa, než je tento, nemůže být. Tak potom kalné vody rozežene vlna čistá a chce se žít. A tak se jednoho dne z práce vydal opačným směrem, nevěděl ještě přesně kam, to se v něm pral jih se severem. Ale nakročené kroky už nešlo nijak zastavit. Okoralé srdce a žíznivé rty už chtěly konečně promluvit. A tak si myslím, že nikdy není pozdě. Vždycky se dá skočit do vln, spálit záchranné lodě. Vždycky se dá život zachránit a zapomenout na všech devadesát devět poloh při onanování. Naposledy jsem ho viděl stát s nějakou holkou u kina. Tak milou, tak hezkou, že by Vás to samotný začalo zajímat. A možná by Vám bylo stejně j ako mně jasný mnohem líp, že život nelze utajit, nacpat do skříně pod oblečení, nebo v umyvadle utopit. Ref: Když se večer smráká a do duše se vkrádá zmatek a neklid a stesk. A když srdce za žebrovím náhle nemá dosti místa a zdá se, že už podivnějšího světa, než je tento, nemůže být. Tak potom kalné vody rozežene vlna čistá a chce se žít ... Když se večer smráká a do duše se vkrádá zmatek a neklid a stesk. A když srdce za žebrovím náhle nemá dosti místa a zdá se, že už podivnějšího světa, než je tento, nemůže být. Tak potom kalné vody rozežene vlna čistá a chce se žít.