O statečném kováři (Javory)

Pohádka začíná, pojď se mnou do chládku... složím ti do klína, píseň a pohádku. Pod horou je víska, ve vsi štěká pes, nad horou se blýská, za horou je les. Co že se to krčí, v lese u cesty, stromy sní a mlčí, tak to pověz ty.... Stojí tu kovárna, radost pohledět, pěkná je a švarná,jako z růže květ. Rosa slzy roní v trávě po tají, kovadlina zvoní, ptáci zpívají. Měchy ohně lačnou, výheň rozzáří, do železa začnou bušit kováři. V kovárně pohádku dětem ukovou, přinesou ji v šátku s písní kovovou. Z rodu královského dcera veselá, našla upřímného sobě manžela. Žijou spolu šťastně jako kuřátka, konec už nám vlastně ťuká na vrátka.