Odysseovo ztroskotání (Javory)

Matko cítíš ten chlad co táhne od lesů? Na souši jsi získal tisíc různých jistot bylo lehké dělat denně tytéž jednoduché úkony bylo lehké mluvit denně stejným jazykem a milovat snadno dostupné ženy Na dobře vyspraveném člunu jsi odplouval s plným žaludkem klidně a pevně třímaje kormidlo Nikdy jsi se nenadál, jak rychle může přijít úzkost potkal jsi přece desítky mlčenlivých parníků kýl tvé skořápky prorážel škraloupy mrtvých pomyjí bez ustání k tobě promlouvalo kalné moře Nikdy jsi se nenadál, jak rychle může přijít úzkost vždyť jsi byl přece plný jistot načerpaných z ohmataných knih Přišla nepozorovaně jako noc Tvůj člun ti najednou nepřipadal tak dobře vyspravený začal jsi se bát a navlékl jsi si záchranný pás spolkl jsi deset prášků proti různým pocitům počínal jsi si čím dál tím nejistěji nakonec ti člun připadal tak vratký, že jsi se vrhl do vln Do ochraptění jsi volal o pomoc vzýval jsi záchranné čluny mlčenlivých parníků přehlušovalo tě dunění dobře naolejovaných strojoven píšťaly se bezcitně chechtaly tvému náboženství Skřípaje zuby jsi pochopil, že neexistují jistoty a právě proto jsi zatoužil žít Železnej pták už zaťal spáry z nebe se snesl černej hák a místo slunce vyšly máry za strašným temným lesem pák Z cesty rozume! Rozume z cesty! Z cesty rozume! Rozume z cesty! Z cesty rozume! Rozume z cesty! Z cesty rozume! Rozume z cesty! Železnej pták už zaťal spáry ... Smím přinést vodu vám dám vám tu hojnost jídel spát tu můžete dlouho dlouho a zapomenout a zapomenout a zapomenout Železnej pták už zaťal spáry ... Z cesty rozume! Rozume z cesty! ... Železnej pták už zaťal spáry ... Železnej pták už zaťal spáry ... Smím přinést vodu vám ...