Větvičko zelená (Javory)

Větvičko zelená komu jsi souzená ten smrti uniká z drápů ve větru chlap chce bít větvičko zelená zbojníka nespoutá žena do rukou mých svou slávu dej a nech ji být já vím co s ní jen tak mě můžeš celou mít rozhodni sám kam hvězdy tmou nás povedou projdem tu pouť buď každý sám nebo ve dvou sláva je vodou divokou končí svou cestu před řekou nakonec zmizí s táním sněhu tam v údolí kdo v dálce vidí malou hvězdu blikavou ten možná ví co si má počít se slávou