Stále šťastné údolí (Neckář Václav)

C Dmi Ty jsi byla stále šťastné údolí Emi Ami F tobě pořád zářil v očích smích G E Ami já věděl že mé rány přebolí F G jak jen se dotknu dlaní tvých C D Když tě viděl táta řek´ mi vzápětí: Emi Ami F ta se umí vážně hezky smát G E Ami ten úsměv vypůjčený od dětí F G C mě vítal v týdnu sedmkrát G F C DmiEmi R: Když jsem tě neviděl pak dlouhou řadu dní G F C DmiEmi žil jsem jak trosečník ,nic víc G F C Ami pak přišel lístek,pozdrav poštou polední Dmi a já už nemoh dál Emi větrem jsem se stal F jenž ti letí říct: Ty jsi moje stále šťastné údolí do něhož se z dálek vracím rád tvůj úsměv léčí mě i chlácholí v něm vidím důvod proč se smát R: Teď máš už vrásek pár a ztrácíš dětskou tvář o kalných vodách víš už víc však přesto schováváš si úsměv pod polštář a ten jak sladkou číš dál mi nabízíš R. Teď máš už vrásek pár a táta není živ kdo za něj ocení tvou líc? vždyť ty jak léta jdou,jsi stejná jako dřív i já jsem stejně mlád větrem chci se stát jenž ti letí říct : Vedle tebe skálu v písek rozdrolím zapomenu trápit se i bát jen zůstaň stále šťastným údolím kam já se z dálek vracím rád