Víla (Neckář Václav)

Víla, má průsvitný háv, když ke mně o půlnoci vstoupí, ó má víla, je nejhezčí z žen, já prosím ji jen zůstaň mou Víla, má průsvitný háv, když ke mně o půlnoci vstoupí, ó má víla, je nejhezčí z žen, já prosím ji jen zůstaň mou zůstaň mou Pojednou včera nepřišla moje víla, a já vím, kam šla, pojednou cítím lítost nezměrnou, že i víla bílá může být nevěrnou, být nevěrnou, být nevěrnou... Víla, má průsvitný háv, když ke mně o půlnoci vstoupí, ó má víla, je nejhezčí z žen, já prosím ji jen zůstaň mou, zůstaň mou Tak i víly jsou jen na pár chvil, a už po nich zbyl jenom vánek, jako dívky, o kterých jsem snil, v mé mysli pak zbyl jenom spánek Zůstaň mou