Touhy (markéta konvičková)

Jemná je hráz mezi námi Voda stoupá přímo až k nám A poslové jsou známí Snad stín pošlou spát Ať můžem' básně bránit Slova proudí slouží hrám O kterých se zdá Jenom nám teď zdá Seješ smích, já smutek sklízím O nic víc se nestaráš Tvůj hlas víc mi nenabízí Snad to brzy vzdáš Kde se láska s tichem snoubí City vyjdou mnohem dráž Kdo to zvládne, neprohloupí Stále mě tu máš, sám to dobře zvaž Touhy už zase maj' svou chvíli Na popud tvůj se ptám Zda mám-li už tě chtít Co se má, se staň A snad to tak má být I ta zasněžená pláň Chce cítit růži růst i kvést O všem krásném snít Seješ smích, já smutek sklízím O nic víc se nestaráš Tvůj hlas víc mi nenabízí Snad to brzy vzdáš Kde se láska s tichem snoubí City vyjdou mnohem dráž Kdo to zvládne, neprohloupí Stále mě tu máš Seješ smích, já smutek sklízím O nic víc se nestaráš Tvůj hlas víc mi nenabízí Snad to brzy vzdáš Kde se láska s tichem snoubí City vyjdou mnohem dráž Kdo to zvládne, neprohloupí Stále mě tu máš, sám to dobře zvaž