Dopisy lásky (Smolík Jakub)

Čekáš telefonát, byt zebe prázdnotou kam se schoulíš sám nevíš píšeš přeskopírák větu za větou, kterou stejně nikdy nevyslovíš Voláš ze spaní pár slůvek do ticha pro holku co dnes už v Paříži má byt Prázdné volání u srdce zapíchá, věta, že chceš všechno zpátky mít Dopisy lásky z Francie listonoš dávno nenosí Snad někdo jiný čte si je, kdo naši lásku pokosil Vzpominky zaháníš ať zůstanou tam kde jsou Ve vzduchu se míchá s pravdou lež Oči přivřený tě k ní donesou Když je otevřeš už s ní nebudeě Dopisy lásky z Francie listonoš dávno nenosí Snad někdo jiný čte si je, kdo naši lásku pokosil