Léta jsem nehrál na housle (Smolík Jakub)

Léta jsem nehrál na housle a neznesvětím etudy co čtvrttónově, dojemně se zase linou ze třídy umaštěnými žíněmi tam jiný klouček s brekem drásá srdce jiného kantora můj se vždy podepsal jen “Krása“. Když krasopisně sděloval rodičům do žákovské knížky že jejich syn je nemehlo v rokách mu přibývaly křížky až na hřbitově přibyl kříž pan profesor teď vyučuje vítr, jenž kvílí výš a výš korepetitor cherubů je. Až svoje písně dovrzám předstoupím, poprosím ho tiše ortel znám předem postačí, když se mi Krása podepíše léta jsem nehrál na housle a neznesvětím etudy co čtvrttónově, dojemně se zase linou ze třídy.