Pak to přejde (Smolík Jakub)

Aspoň že zůstal jeden přítel, co mě v tom nikdy nenechá. A rady vynechá, když najednou svět má příchuť šedi, se mnou tu sedí dál, než by se ptal, vždyť ví, že dlouho hojí se šrám. A dál říkaj dál moji známí, že já chátrám s černým švihákem, utápím drijákem, tu mou story o tvých vlasech co sou z mědi, a jak je rozplétám tu z láhve sám bůhvíkam, vytratí se k ránu, no a pak to přejde, i ty se ze mě vytrácíš. Jenomže dnes to nejde a ty se asi neztratíš. Možná že až se najdem, jiná se změní pořadí, no tak a pak to přejde, snad si i s tebou poradím. Já vím, já to vím, je tu přítel, černá duše v láhvi bermutu ve chvílích úletů tu mou story o tvých vlasech z mědi ředím a jak je rozplétám tu z láhve sám bůhvíkam vytrácí se k ránu no a pak to přejde i ty se ze mě vytrácíš, jenomže dnes to nejde, a ty se asi neztratíš. Možná že až se najdem, jiná se změní pořadí, no tak a pak to přejde snad si i s tebou poradím.