Popelky (Smolík Jakub)

C F G Kolik je v řádku not a kolik nad linkou být smí? Kolik je dětských úst, co zamkneš pralinkou? Kdož ví. A proč je, táto, v abecedě před eL Ká? A řekni táto, ale vážně, byla Popelka? Proč si dívky rády hrajou na velký? A pak pláčou jako malý popelky? F G C Popel krásy, hrášek touhy nenílék, F G C přitom schází jen ten pouhý oříšek. Kolik je písku na pošti a kolik tou pouští vede cest? Když éro zemi opouští, co všechno sebou musí nést? Může se táto malý změnit ve velký? A řekni, táto, jsou dnes ještě Popelky? Je to krásný hrát si věčně s otázkou, je krásný běžet dál i za láskou. Věčně ptát se, běžet světem, řeknu vám. Proto fandím dětem a všem Popelkám.