Dívám se potají (Kryl Karel)

Dívám se potají na tvoji nahou něhu. Tvé ruce všívají červenou linku stehů na čínské hedvábí, světlejší kvítků lilku. Monogram na košilku, rudý jak jeřáby podzimních chodníčků. Dopil jsem svoji sklenku. Otevřu ledničku - a přijdu na myšlenku: Víš, že až došiješ písmena započatá, máš jména pro ptáčata, která v nich ukryješ?