Každý jednou zaplatí (Zagorová Hana)

Slíbils mi, že se budu smát A navždy šťastná všem se zdát A krásně žít Opilá láskou jako snem Blažená věčným úsměvem splněných přání... Pak otevřel jsi dokořán svět ostrých loktů oblých hran Prý stačí jen se snažit Láska však zlatem ztrácí lesk bohatství bída - věčný stesk: Můžeš všechno, o čem sníš Chceš-li stoupat, pak jen výš Ale v nic už nevěříš Slíbils - a vždy jen slibovals Už nikdy polku - hrajte waltz! Ten volný proud Míň proher a víc nadšení víc hříchů a víc vzrušení Míň ... milování Co s tím, že v směšném trysku dní naděje zmírá poslední? Kdo z nás by chtěl to zažít? A když i šance zmizí nám pak v divném světě zlatých bran zbude každý člověk sám Srdce prázdné dokořán - Proč to vlastně povídám? Kdo nikdy lásku nepoznal! Tak snadno získals další území Kdo sebe sám jen miloval Věčně se vznášel nad zemí A co teď, myslíš, bude dál? Ty své sbírky si sbal! Kdo by ve dveřích stál Když čas trhne opratí A když se láska vytratí Prý jenom stačí oči otevřít Nikdy se zpátky nevrátí Jak jsem tak slepá mohla být Ty jako poražený král Z mého žití se vzdal Ve svých pravdách jsi lhal - Každý jednou zaplatí Slíbils mi, že se budu smát A dnes je konec, tečka, mat! Co má se stát? Můžem žít jako sousoší Bez hádek a bez rozkoší Copak není to málo? Stačí, že bez tebe tu spím A za nocí se probouzím Co se to s námi stalo Vždyť přece někde musí být Ten vztah, ten zájem Vroucí cit Bývals krásnou závratí... Teď se chystáš odejít - Každý jednou zaplatí Kdo nikdy lásku nepoznal Tak snadno opouštíš svá uzemí Kdo sebe sám jen miloval Nechceš se vznášet nad zemí A co teď, myslíš, bude dál? Ty své výhry si sbal! Kdo by ve dveřích stál Když čas trhá opratí A když se láska vytratí Prý jenom stačí oči otevřít Nikdy se zpátky nevrátí Jak jsem tak hloupá mohla být Ty jako poražený král Z mého žití se vzdal Ve svých pravdách jsi lhal – Každý jednou zaplatí