Binance

Srdce mé bláhové (Zagorová Hana)

Srdce mé bláhové, srdce mé bláhové, proč nahlas píseň svou zpíváš? Stojím s ním náhodou, na mě se stále jen dívá. Hej, srdce mé, ty zrádné, než tebe mít, tak žádné. Ty pýchu mou všem vzdáváš. Já, když chci být jak skála, máš prudký tep a zlý jsi zvon, když náhle on je blíž, sny mé prozradíš tím, jak zníš! Srdce mé bláhové, srdce mé bláhové, v tu chvíli stále si šeptám, počkej než přejde den, ty však se vůbec mě neptáš! Srdce mé bláhové, srdce mé bláhové, vždyť já se lásky té zříkám, počkej než přejde den. Neslyšíš blázne, co říkám? Já, srdce mé, víc strádám, čím víc on ví, jak ráda mu vlétnu do náručí. Být motýlem tak létám. Být květinou já vzkvétám však zůstává mi zem, kde mi zas, jak dřív poručíš v rytmu trýznivém. Srdce mé bláhové, srdce mé bláhové, v tu chvíli stále si šeptám, počkej než přejde den, ty však se vůbec mě neptáš! Srdce mé bláhové, srdce mé bláhové, vždyť já se lásky té zříkám, počkej než přejde den. Neslyšíš blázne, co říkám? do ztacena: Srdce mé bláhové, srdce mé bláhové, v tu chvíli stále si šeptám, počkej než přejde den, ty však se vůbec mě neptáš!